Listopad 2008

soutěž o nej bloček-KONEC

30. listopadu 2008 v 21:40 | Janča |  SOUTĚŽE :oD
Soutěž o nej blog! :oD
Přihlaste se do komentů
-přezdívka
-bloček
-co na diplom




Moje další cena :)

30. listopadu 2008 v 19:08 | Janča |  Moje diplomky :)

Diplomek za bleskajdu

30. listopadu 2008 v 19:07 | Janča |  Moje diplomky :)

Soutěž o nej colorku

30. listopadu 2008 v 19:06 | Janča |  Moje diplomky :)

Diplomek za nej záhlaví

30. listopadu 2008 v 19:05 | Janča |  Moje diplomky :)
Doplomek za soutěž o nej záhlaví :oD

Diplomek pro piratkazkaribiku

30. listopadu 2008 v 15:36 | Janča |  Diplomky ode mě :oP
Tak snad se líbí! :oD

Diplomek pro game-level

30. listopadu 2008 v 15:25 | Janča |  Diplomky ode mě :oP
:oD Líbí??


What time is it

30. listopadu 2008 v 13:38 | Janča


Agilty-vídejko :oD

30. listopadu 2008 v 12:39 | Janča |  psí videjka :D


Krásne videjo. Příklad toho co psi dokážou!! :oD A to není vůbec všechno!! :o)
(No.. nějaké ty chybičky se vloudí vždycky :o))

Diplomek od game-blog

30. listopadu 2008 v 12:26 | Janča |  Moje diplomky :)
Dííík!


Důzazně,ale bezbolestně! :oD (Sprejové obojky)

30. listopadu 2008 v 12:02 | Janča |  Psí nemoci,rady apod. :o)
Velký počet majitelů problémových psů, kteří přicházejí do mé poradny, má těžkosti především v následujících dvou situacích:
  1. Pokud je pes venku rozptylován zevními podněty, jako jsou jiní psi nebo jiná zvířata či ptáci, zajímavé pachové značky apod., stává se neovladatelným, a proto je nutné vodit jej pouze na vodítku.
  2. Nedaří se přerušit nežádoucí chování psa, například když štěká na kolemjdoucí lidi nebo psy, prohání cyklisty a běžce, pronásleduje zvěř, hlídá si hračku nebo nalezený předmět, krade jídlo ze stolu, napadá návštěvy. Někteří psi nejen že nereagují na napomenutí, ale mnohdy se dokonce obrátí proti majiteli, když se je snaží potrestat.
Pro řešení takovýchto případů samozřejmě doporučím především důkladnou terapii chování. Je třeba posílit dominanci majitele v nejrůznějších každodenních činnostech, které zdánlivě s problémem vůbec nesouvisejí (místo k odpočinku psa, krmení, charakter her, způsob verbální i neverbální komunikace) a zavést režim "nic není zadarmo". Spoustu práce a času musí majitel věnovat správnému procvičování prvků základní ovladatelnosti psa, jak doma, tak na vycházkách, popřípadě na cvičišti. Je nutné zastavit veškeré fyzické tresty rukou majitele, zvláště pokud provokují agresi psa. K upoutání pozornosti, a především k přerušení nežádoucí činnosti se mnohem lépe hodí například tlesknutí, rázné "NE!", v řadě případů se osvědčilo hození nějakého chřestícího předmětu - svazku klíčů, řetízku nebo plechovky naplněné mincemi či šroubky, velice účinná je sprška vody z vodní pistolky.
Jsou však psi, na které jsou tato opatření nedostatečná, nebo takoví, kteří se v blízkosti majitele již chovají vzorně, ale s přibývající vzdáleností od pána bere ovladatelnost za své. V takových případech je velmi užitečnou pomůckou sprejový obojek s malou nádobkou, která je naplněna stlačenou vodou. Je to vlastně vylepšená vodní pistolka - majitel nemusí být blízko, dosah dálkového ovladače je až 300 metrů, a k chladivému efektu vodní spršky se přidává ještě zvukový efekt syčícího spreje. Samozřejmě ani tato pomůcka není vhodná pro každého psa. Přestože nevyvolává žádnou bolest, nehodí se pro některé psy přecitlivělé k hluku a doteku a pro psy bojácné, jejichž agrese nebo štěkot pramení ze strachu. Proto je třeba obojek důkladně vyzkoušet, zda dokáže psa odradit od nežádoucí činnosti, ale zároveň jej příliš nevyděsí. Všem, kdo chtějí tuto pomůcku používat, doporučuji nejprve konzultaci se zkušeným cvičitelem nebo veterinárním lékařem zabývajícím se řešením problematického chování psů.
Mé prozatímní zkušenosti s obojkem jsou velmi dobré a někdy i úsměvné. Jako první to "odnesla" moje vlastní fenka Barunka, jejímž oblíbeným vtípkem je už po mnoho let vymetení kočičí misky v koupelně, kdykoli někdo nechá otevřené dveře. Položili jsme nádobku se sprejem vedle plné kočičí misky a nechali záměrně otevřeno. To bylo překvapení, když miska Barunce šplíchla pod nos! Zopakovali jsme to ještě dvakrát a teď Barča leží na prahu a tečou jí sliny, ale blízko k misce si netroufne. Dalším adeptem byl mladý rotvajler, který všechny návštěvy radostně přivítal, ale nedovolil jim odejít ze zahrady - chňapal jim po rukou a cenil zuby u branky. Takovýto nátlak začal postupně uplatňovat i vůči majitelce. Na spršku reagoval poplašeným poskakováním a velmi rychle poznal, že sprej zasyčí v okamžiku, kdy se příliš přiblíží k odcházejícímu, takže nyní všechny vyprovází z dvoumetrové vzdálenosti. Také starší německý ovčák, kterého se po odstěhování syna ujala zdravotně postižená paní, se rychle naučil respektovat povely bez přetahování na vodítku a jejich procházky jsou pro oba bezpečné. Velmi dobře se obojek osvědčil také u několika psů s tzv. dominantní agresivitou, kteří si vůči majitelům bránili místečko na křesle nebo ukořistěný předmět. Téměř ve všech zmíněných indikacích však bylo potřeba k práci s obojkem přidat ještě další postup, aby se problém vyřešil trvale a komplexně.

MVDr. Hana Žertová
, Etologická poradna , www.chovani.info
e-mail: poruchy@chovani.info

Zdroj:muj-pes.cz
Zkopíravoné! takže se neptejte mě jestli si to můžete skopčit. Já to mám zkopčené z muj-pes.cz!!

Psí prosba

30. listopadu 2008 v 11:57 | Janča |  Pejsci-ostatní :o))

Psí prosba

  • Můj život trvá 10-15 let. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek. Pamatuj - Ty sis mě pořídil!
  • Dej mi čas, abych pochopil, co ode mě chceš.
  • Nehněvej se na mě dlouho a za trest mě nezavírej. Ty máš své přátelé a zábavu, já mám jen Tebe.
  • Povídej si se mnou. I když Tvým slovům úplně nerozumím, stačí mi, když slyším Tvůj hlas.
  • Důvěřuj mi, nikdy Tě nezklamu.
  • Uvědom si, že když mě biješ, mohl bych Tě hravě kousnout, ale já to neudělám.
  • Jestli jsem někdy při práci špatný, dělám chyby, nebo jsem líný, uvaž - třeba mi není dobře nebo jsem unavený.
  • Starej se o mě, jsem-li starý, i Ty jednou zestárneš.
  • Buď v mých těžkých chvílích vždycky se mnou. S Tebou je pro mě všechno lehčí.
  • Až se můj čas naplní, nenech mě trpět. V případě nutnosti skonči mé trápení včas, jen Tě prosím, zůstaň i v téhle chvíli se mnou.

Měl na krku ceduli: ZADARMO! BEZ CENY!

30. listopadu 2008 v 11:23 | Janča |  Psí příběhy
Příběh má happy end. Psa se po týdnu ujala hodná Jana Valášková.

Šíp/Jaroslav Švanda
Příběh má happy end. Psa se po týdnu ujala hodná Jana Valášková.



Úterý 18.11.2008 07:24
POZLOVICE - Smutný příběh se šťastným koncem prožil nebohý pes, kterého se chtěl bezcitným způsobem zbavit jeho páníček. Ten svému čtyřnohému příteli uvázal na krk ceduli s nápisem "Zadarmo bez ceny" a ponechal ho svému osudu u opuštěného hotelu v Pozlovicích u Luhačovic. Trvalo týden, než se nešťastného pejska ujala místní důchodkyně. Prý to byla láska na první pohled!
Zavrženíhodného činu se dopustil majitel psa, který svého čtyřnohého kamaráda uvázal kousek od přehrady u bývalého hotelu, který už několik let nefunguje. Kromě cedule na krku zvířeti zanechal jen misku s vodou a se žrádlem.
Na pomoc dobrých lidí nebohý pes čekal asi týden. Naštěstí si ho ale všimla žena, která ihned zavolala policii, a díky starostce Pozlovic pak zvíře našlo prozatímní ubytování na místní farmě. Teď už má voříšek nejen nového pána, ale i jméno.
"Kdysi jsem měla vlčáka, ale musela jsem ho nechat utratit, protože mu ochrnuly nohy. Dlouho jsem váhala, zda si pořizovat nového psa, ale nakonec jsem se nechala přesvědčit a šla jsem se na opuštěného pejska na farmu podívat. Okamžitě jsem věděla, že bez něj už neodejdu," svěřila se Šípu šťastná Jana Valášková (75), která se opuštěného pejska okamžitě ujala.
V ten samý den pak svému novému příteli dala i nové jméno. "Postarali se o to mí pravnuci, kteří mu začali říkat Rexi. Mám pocit, že na to už pomalu slyší," usmála se paní Valášková. Rex tak díky hodné důchodkyni našel nový domov. "První den jsem mu uvařila kuřecí drůbky se špagetami a mohl se po tom utlouct. Bylo vidět, že zřejmě dlouho strádal," přiznala smutně stará žena.
Od zvěrolékaře se dozvěděla, že její pejsek je dva až tři roky starý. "Starostí o zvíře se ale nebojím. Potřebuje jen lásku a domov, a pokud se dostanu do nemocnice, moje rodina se o Rexe ráda postará," věří Valášková.
Nedokáže prý pochopit, jak mohl někdo pejska kdesi uvázat a nechat ho napospas osudu. "Já když ho viděla, na první pohled jsem si ho zamilovala. Je velice vděčný za jakoukoliv pozornost. Mám radost, že jsem psíkovi pomohla a sama na stará kolena získala nového přítele," dodala důchodkyně.

Rex, jak nová panička psa pojmenovala, se v novém domově rychle zabydlel. Je očividně spokojený a na svého původního majitele, který se ho zbavil, rychle zapomene.

komunikace psa

30. listopadu 2008 v 11:12 | Janča |  psí řeč
Psí řeč
Tak tady je takový přehled a přijde mi docela užitečný!!
Až si toto přečtete, napište mi pls své názory do komentářů.
Díky
Zvukové signály
Význam v lidském jazyce
Okolnosti a emoce
Štěkot
Rychlý sled tří nebo čtyř štěknutí s krátkými pomlkami
"Shromážděte se. Mám podezření, že se děje něco, nač se musíme podívat."
Poplašné volání, ale ještě víc zaujaté než vylekané
Dlouhá řada jednotlivých štěků s pomlkami
"Jsem sám a potřebuji společnost." "Je tady někdo?"
Obvykle projev sociální izolace nebo uzavření
Jednotlivý štěk, uvolněný
"Pojď jsem!"
Často naučená komunikace, která má ze člověka vymámit nějakou reakci: otevření dveří, podání potravy apod.
Vytí
Vysoké vytí ("jip, jip jip", protahované)
"Jsem osamělý." "Je tady někdo?"
Ozývá se při oddělení od rodiny nebo jiných psů
Vytí (často velmi zvučné a prodloužené)
"Tady jsem!" "To je moje území!" "Slyším tvé vytí."
Pes užívá tento projev, aby ukázal svou přítomnost a ohlásil vlastnictví území. Ačkoliv tento zvuk zní lidem smutně, pes je spokojen
Vrčení
Tiché, nízko laděné (zdá se vycházet z hrudi)
"Jdi pryč!" "Dej si pozor!"
Projev dominantního psa, který je znepokojen nebo zahání ostatní
Vrčení - štěkání (nízko laděné "vrrr-raf")
"Jsem rozčílen, pokud budeš otravovat dám se do tebe!"
O něco méně dominantní známka nespokojenosti se žádostí o pomoc ostatních členů smečky.
Kňučení
Kňučení stoupá do výše, kde končí (zvuk může být proložen vytím)
"Já chci..." "Já potřebuji..."
Požadavek nebo prosba o něco. Čím hlučnější a častější je zvuk, tím silnější je emoce.
Vzdechy
"Jsem spokojen." "Na chvilku se uvelebím." "Vzdávám to, mám z toho depresi!"
Jednoduchý emociální signál vrcholící akcí. Pokud skončila uspokojivě znamená spokojenost, jinak znamená ukončení snahy.
Vizuální signály
Význam v lidském jazyce
Okolnosti a emoce
Postavení uší
Uši vzpřímené nebo nastražené mírně dopředu
"Co to je?"
Známka pozornosti
Uši namířené výrazně dopředu (spolu s vyceněnými zuby a svraštělým nosem)
"Rozmysli si pečlivě, co uděláš - jsem připraven k boji!"
Aktivní a agresivní výzva dominantního a sebevědomého psa.
Signály očí
Zírání z očí do očí
"Vyzývám tě!" "Přestaň!" "Já jsem tady šéf, padej!"
Toto je známka dominance nebo agresivity, kterou obvykle uplatňuje sebevědomý pes při konfrontaci s jiným zvířetem.
Oči se odvracejí stranou a vyhýbají přímému kontaktu
"Nechci dělat potíže!" "Uznávám, že jsi tady šéfem."
Signál podřízenosti s možným podtónem strachu.
Výraz tváře
(musí být posuzován v souladu s ostatními signály)
Tlama uvolněná a lehce pootevřená
"Jsem šťastný a spokojený."
Výraz, který je u psů nejbližší lidskému úsměvu.
Pysky ohrnuté, takže ukazují některé zuby (tlama je však většinou zavřená)
"Jdi pryč!" Vadíš mi!"
První známka otrávenosti nebo hrozby. Může ji provázet hluboké hrdelní vrčení.
Pysky jsou ohrnuté natolik, že ukazují všechny zuby i celé dásně nad předními zuby, vrásky na nose velmi nápadné.
"Uhni, nebo uvidíš!"
Vysoká úroveň aktivní agrese s vysokou pravděpodobností, že pokud druhý pes neustoupí, dojde k přímému napadení.
Signály ocasu
Ocas nesený vodorovně, směřující dozadu, ale ne napjatý.
"Děje se něco, co mne zajímá."
Známka uvolněné pozornosti.
Ocas stažený mezi nohy.
"Bojím se." "Neubližuj mi!"
Podřízené gesto založené na strachu.
Mírné mávání ocasem v malém rozsahu.
"Máš mě přece rád, nebo ne?" "Jsem tu."
Váhavý náznak podřízení, který se může uplatňovat i při kterékoli jiné poloze ocasu.
Široké mávání ocasem, které však nevychází z kyčlí, tělo není přikrčeno.
"Mám tě rád. Líbíš se mi." "Buďme přáteli."
Přátelské gesto, které nevyvolává žádnou sociální dominanci. Často se objevuje při hře.

Řeč psa

30. listopadu 2008 v 11:03 | Janča |  psí řeč

Psí řeč

S málokterým jiným zvířetem na Zemi si člověk rozumí i beze slov. Foto: redakceMezi člověkem a jeho psem existuje zvláštní způsob komunikace. Stejně jako pes dokáže vycítit náladu i nejbližší záměry pána, i majitel dobře pozná, co právě pes cítí, k čemu se chystá nebo je-li v dobré fyzické i psychické kondici.
K mimoslovní komunikaci s člověkem (i se zvířaty) používá pes celou řadu prostředků. Mnohé jsou typické jen pro konkrétního psa, jiné jsou společné pro plemeno a většina pro všechny psy. Má to jednu neopakovatelnou výhodu: v zásadě člověk rozumí každému psovi na světě bez ohledu na "mateřštinu" obou.
Řeč těla
Existuje celá věda o neverbální a mimovolné komunikaci. Nejen manažeři se za drahé peníze učí, jak poznat např. nervózního či nekorektního obchodního partnera, rozpoznávat signály, které protějšek nechtěně vysílá a na jejich základě dopředu předjímat závažná rozhodnutí. V podstatě totéž platí i ve vztahu člověk a pes, jen signály jsou trochu jiné.
Šťouchnutí čenichem nebo pánví vyjadřuje přátelství. Psi tyto doteky využívají během vítacího rituálu. Olizování od dospělého psa znamená uklidňování, u štěňat ve vrhu navzájem je vyjádřením vzájemné náklonnosti, štěňata usilovně olizující pysky dospělého psa mají atavistickou touhu donutit člena smečky k vyvrhnutí natrávené potravy - jak to doposud funguje ve vlčích společenstvích. Někteří psi si zvykli používat olíznutí lidské tváře jako relativně bezpečné a přitom účinné gesto, které funguje především ve vztahu s dětmi - odradí každé dítě od pozornosti, kterou psovi věnuje a která mu je nepříjemná.
Známé vrtění ocasem může způsobit nebezpečné nedorozumění, i když v překladu znamená "těším se, mám radost": a to když pes zároveň cení zuby. Vrtění ocasem v tomto případě neznamená přátelské gesto, ale těšení se na útok. Cenění zubů k dásním je poslední výstrahou před útokem. Může být doprovázeno zježením srsti na hřbetě, které samo o sobě znamená strach i přípravu na boj: i my lidé známe "hrůzou zježené vlasy", a psi si tak mimovolně dodávají nějaký centimetr navíc, aby vypadali ve svých i protivníkových očích mohutnější.
Pozor na objímání majitele s pro psa cizím člověkem: pes je může pochopit jako projev nadřazenosti a nepřátelství vůči pánovi. Také úsměv, při kterém jsou vidět zuby, může pes vnímat jako výstrahu před bojem. Sahání na hlavu bere pes jako výraz nadřazenosti, takže je třeba vysvětlovat dětem, aby nehladily neznámé psy bez dozoru. Dalším možným rizikem může být boj o potravu - dítě sahá cizímu psovi do misky nebo zvedne rohlík, který upustilo na zem a který pes chápe už jako svou kořist.

Řeč očí

Podle toho, jak se pes dívá člověku do očí, pozná každý chovatel, že pes něco vyžaduje: pamlsek, pohlazení nebo třeba vycházku. Konkrétněji pak pes přání "popíše" štěknutím, pohledem k misce nebo přecházením. Pes, který se naopak do očí nedívá, se bojí: čeká ho pokárání nebo povinnost, kterou nemá rád (např. koupání, česání, užití léku).
Řeč očí je však dvousečná zbraň a tak přímý pohled cizího člověka může některý pes vnímat jako hrozbu.

Hlasové projevy

Kromě štěkání jako typického hlasového projevu disponují psi celou řadou dalších dorozumívacích zvuků. Každý chovatel zná hlasové projevy svých psů v celé škále od ňafání a kňučení až po vrčení a štěkání, a dokáže přesně specifikovat jejich význam.
Vrčením na členy domácnosti snaží štěňata upevnit své postavení ve smečce. Musíme však rozlišovat kousání a vrčení při hře, které je v přijatelné míře zcela v pořádku a při kterém není třeba štěně napomínat, a vrčení, které znamená reálnou hrozbu.
Štěkot nelze rozlišovat jen na základě toho, jestli jej pes vydává při hře nebo při upevňování pozice ve smečce. I nechovatel pozná, že jednotlivé akustické vlastnosti štěkání se mění v závislosti na chování psů. Hlasité atonální štěkání doprovází okamžiky, kdy se pes brání nebo naopak vyhrožuje útokem, dále situace sociální nejistoty a fyzické bolesti. Harmoničtější štěkání je spojeno s kladnými interakcemi, například s hrou či podřízeným chováním. Takové zvuky nejsou vlastní divoce žijícím psovitým šelmám, takže někteří vědci usuzují, že štěkání vzniklo kvůli dorozumění s lidmi. Existují také výzkumy, kdy lidé, kteří doposud neměli příliš zážitků se psy, měli jen na základě poslechu různých typů štěkání určit, k jakým situacím se štěkot vztahuje - zda k očekávání žrádla, ke hře s jinými psy nebo z osamění. Naprostá většina pokusných osob přiřadila ukázky štěkání správně k příslušným situacím, a to i když šlo o lidi, kteří psa nikdy neměli. Z toho se usuzuje, že psí štěkot je každému člověku srozumitelný.

Řeč pachu

Pachové značky nejsou ve vzájemné komunikaci mezi člověkem a psem právě rozhodujícím nástrojem porozumění, přičemž na vině je jednoznačně člověk se svým nedokonale vyvinutým čichem. Pes však člověku pomáhá pomocí pachových značek vyznačit jejich společné teritorium, přinejmenším vůči jiným psům.
Člověk, který se cítí ohrožen, vydává charakteristický pach strachu. Pokud se jedná o situaci, že se majitel bojí vnějších podnětů (např. bouřky), stresuje svým strachem i svého psa. Pokud se člověk bojí cizího psa, dává mu to najevo kromě výše popsaných způsobů komunikace (pohyby, křikem, upřeným pohledem) také pachem. Je přirozeností divoce žijících šelem, že kořist, která svůj strach dává najevo ať útokem nebo zmíněným pachem, je hodna pronásledování. Pes, ať chceme nebo nechceme, šelmou stále je.

Nedorozumění rovná se konflikt

Nejen v psím světě platí, že pokud dojde k nepochopení, může vzniknout konflikt. A o konfliktech se psy vědí své celé generace cyklistů, běžců a běžkařů, motocyklistů nebo třeba pošťáků. Pokud o psovi předem víme, máme ještě čas zareagovat, nebo se o to alespoň pokusit. Nehodláme zde propagovat obranu silou (např. pomocí různých obušků nebo sprejů), protože budeme předpokládat, že nejsme na psa, který nás ohrožuje, nijak předem připraveni.
Když máme podezření, že nás chce pes napadnout, začneme pomalu couvat, nedíváme se mu přímo do očí a klidně na něj mluvíme. Pokud i přesto pes zaútočí, otočíme se k němu zády, přikrčíme se s rukama v klíně a napneme záda. V této pozici nám pes nemůže tolik ublížit, jako kdybychom k němu zůstali otočeni čelem, a pokud máme v tuto chvíli u sebe vlastního psa, můžeme jej v této pozici skrýt v náručí. Svého psa můžeme také vysadit do koruny nejbližšího stromu nebo ho "přehodit" přes plot, pokud nějaký v blízkosti je.
Pokud se perou psi mezi sebou, odtrháváme je od sebe chycením za ocasy. Vyhneme se tak zbytečným poraněním, která mohou zvířata v zápalu boje způsobit i vlastnímu pánovi.

Proč nám psi hledí přímo do očí?

30. listopadu 2008 v 10:57 | Janča |  Chování psů

Otázka: Říká se, že když pes zírá pánovi do očí, je to špatně. Nikde jsem se ale nedozvěděla, co znamená, když přijde k mé posteli, položí na ni hlavu a dlouze mi kouká do očí. Jako by v nich sledoval film.Odpověď: Pes umí číst z našich očí. Lidé to umějí taky, když chtějí. Je to v podstatě nonverbální způsob komunikace. Ten pes do vás vidí a věří, že tímto způsobem rozumíte i vy jemu. Je to podobné, jako když do vás drcne čumákem, nebo si na vás položí tlapku. Prostě si s vámi chce popovídat. Zkuste v jeho očích číst.
Otázka: Můj pes mě s oblibou důkladně olizuje. Líže mi často každé holé místo na těle. Není to moc příjemné. Jak mám reagovat? Odpověď: Takové olizování je psí projev naprosté oddanosti a lásky. Proto nechápu, proč mají lidé k tomuto olizování odpor. Je to vlastně velká nevděčnost. Je to daleko přirozenější pozdrav než podání »pac«.
Otázka: Naše jezevčice se občas snaží na nás naskakovat a pářit se, provádí to i své psí kámošce. Proč to dělá? Odpověď: Je to trochu známka jakéhosi feminismu. Na mě osobně naskakují fenky, které si myslí, že jsem jejich nejlepší vzor a které jsou sami velice hrdé. Obvykle se jedná o fenky, které jsem vytáhl z nějakého průšvihu, nebo ohrožení života.
Otázka: Proč si můj pes značkuje jiné psy? Stalo se to dvakrát, jednou šlo o fenu a podruhé o štěně. Moc si s tím druhým psem chce hrát, ale ten ho ignoruje. Chce si tím potenciálního kámoše naklonit? Odpověď: Berte to jako přidělení inventárního čísla. Není to nepřátelské gesto. Je to označení něčeho, co prošlo »vstupní kontrolou«. Něco jako nálepka »kámoš«.
Otázka: Když se můj pes chce mazlit, nacpe přede mě zadek a chce drbat přímo za kořenem ocasu. Úplně to zbožňuje. Venku šťouchá zadkem do ostatních psů a pak je pěkně prožene. O co mu jde? Odpověď: Jeden z mých psů takhle »ukecává« fenky, když se nudí a chce se honit. Další forma přemlouvání je například štípnutí do zadku a následně veselý úprk. Další z mých psů zase šťouchá ostatní čumákem do žeber. Všechno to má společný význam - provokaci ke hře.
Otázka: Co pejsek říká tím, když mi nanosí své milované věci do postele a jde spát? Někdy se ráno probudím v posteli plné různých kůží, hraček, nebo třeba i ohlodaných kostí. Odpověď: Pes vám nosí své nejcennější poklady. Kárat ho za to nemůžete, je to jeho důkaz lásky.
Otázka: Můj pes neustále hlídá v bytě. Když jde někdo po chodbě, přiběhne za mnou, koukne na mě a pak jde zase hlídat. Občas to dělá, i když tam nikdo není. Proč to dělá?Odpověď: Každý podřízený pes má ve zvyku občas se ptát, zda a jak hlídat. Nebo na nějakou jinou důležitou věc, kterou je třeba řešit. Lidé si často neuvědomují, že je potřeba psovi občas na jeho dotazy odpovědět, jinak je začne obcházet a dělat si co chce, protože bude mít pocit, že s tím souhlasíte.
Otázka: Když se vracím domů, moje fenka neustále štěká. Musím si k ní na chodbě přidřepnout a drbat ji, dokud nepřestane. Sousedi jsou už trochu nepříjemní. Odpověď: Člověk není povinen psa přivítat jen proto, že to pes chce. Pokud chcete, aby se fenka ukáznila, prostě ji od sebe vyhoďte, pošlete na místo a nevšímejte si jí, dokud se nezklidní. Jinak vámi manipuluje.
Otázka: Jak dosáhnout toho, aby mě můj pes stoprocentně vnímal? Plní sice mé povely, ale pořád kouká jinam. Odpověď: Každý pes má jinou citlivost nervové soustavy. Neexistuje tedy univerzální návod. Některému psu stačí krok směrem k němu a hned plně vnímá. Jiného je třeba po několikátém varování složit k zemi, aby vůbec pochopil, že se po něm něco chce. Musíte najít zlatý střed, aby se vás pes ani nebál, ani na vás nekašlal. Jednoduše - člověk, který nemá u psa respekt, nemůže mít ani jeho plnou důvěru.
Otázka: Ráda bych věděla, zda máme zkoušet přivolání psa bez šňůry, pokud budeme v uzavřeném prostoru, třeba na zahradě, i za cenu, že pes pokaždé nepřijde? Odpověď: Pokud nemám jistou úspěšnost, raději povel k přivolání ani nevyslovuji. Pohřbil bych výsledek už na začátku a možná nevratně tím poškodil výchovu.
Otázka: Mám staršího dvanáctiletého křížence. Poslední dobou nereaguje na přivolání hned. Jakoby neslyšel. Když zařvu, otočí se, ale tváří se, jako když ho hubuju. Odpověď: Je potřeba využívat gesta a úsměv. Ke starým psům se chovám jako ke štěňatům. Když je otočený zády, hoďte mu do kožichu třeba nějaký maličký kamínek, otočí se. Nebude to brát jako trest, důležité je, jak se tváříte.
Otázka: Mám pětiměsíčního ridgebacka. Pokud s ním trénuji »lehni«, kouše mě do rukou, nebo po mně chňape. Co s tím? Odpověď: Nejdřív musíte psa něco naučit, teprve potom můžete chtít, aby naučené cviky dělal. Tím, že po vás chňape, dává najevo, že vám nerozumí a že používáte sílu, a ne hlavu.
Otázka: Metoda vyloučení ze smečky se ve městě moc použít nedá. Jak to řešit? Mám psa někam zavřít, třeba na balkon? Odpověď: Jak to, že nefunguje? Říká vám něco pojem dívat se skrz? Pes, který si u mě něco rozlije, se nesetká s mým pohledem, dívám se skrz něho. Pokud se mi přimotá do cesty, nepřekračuji ho, projdu skrz něj. Výsledkem má být to, aby si pes uvědomil, že je lepší stát na straně pána, než proti němu.
Otázka: Stává se, že náš pes při krmení napadne fenu. Někde jste psal, že po napadení feny pes končí se svou kariérou. Co to znamená? Odpověď: Pokud mi pes samec sáhne po feně, nastane mu na nějaký čas psychologický teror. Taková šikana. Degraduji ho na posledního ve smečce. Skončí mu veškeré výhody. Přehlížím jeho omluvy, prostě žádné zvyklosti, o které by se mohl opřít. Absolutně netoleruji opakování příkazů. Pokud se chová nevhodně u krmení, misku mu seberu a dostane ji ta fena. On se na to musí dívat. Dokud se nebude chovat korektně, ve smečce si ani neškrtne.
  1. Psi mají ve smečce podobné sociální struktury jako lidé, proto jsme schopni jim velmi jednoduše porozumět.
  2. Psí nosní sliznice má téměř 37x větší plochu než lidská.
  3. Ty části mozku, které vyhodnocují pachové signály, jsou několikanásobně větší a složitější, než odpovídající části lidského mozku.
  4. Pro bázlivé psy je často velice obtížné číst i vysílat signály, takže se kvůli problémům s komunikací častěji rvou.
  5. Vrtění ocasem znamená, že je pes vzrušený. Ne vždycky to ovšem musí nutně znamenat přátelskou náladu. Je třeba přihlížet i k dalším psím signálům.
  6. Pro psy je mnohem jednoduší naučit se slovní povely, pokud jsou doprovázeny gesty rukou.
  7. Hierarchie ve smečce psů není stálá, mění se podle okolností. To je šance pro majitele psů, kteří mají pocit, že jsou vůdci smečky.
  8. Je potřeba neustále prosazovat své požadavky a neústupně trvat na svém, jinak pes získá pocit, že šéfem je on.
  9. Psi ve smečce mají mnohem větší tendence lovit a pronásledovat, než když jsou sami.
  10. Pes by měl mít k dispozici dostatek hraček na žvýkání, jinak bude okusovat nábytek a koberce.
  11. Hodně problémů pramení z toho, že pes je nevybouřený, má hodně energie a vybíjí si ji způsobem, který se lidem zrovna líbit nemusí.
  12. Psi mají silné nutkání zahrabávat si přebytky potravy. Pokud nemají k dispozici měkkou zeminu, snaží se hrabat a posunovat imaginární hlínu čenichem i v bytě na dlaždičkách či na koberci.
  13. Někteří psi raději spí pod něčím, co jim poskytuje ochranu, například pod postelí, i když se tam sotva vejdou. Je to pozůstatek z doby, kdy běhali volně po savanách a museli se skrývat před nebezpečím.
  14. Psi nemají, kromě několika míst na tlapkách, potní žlázky v kůži, proto se ochlazují vdechováním vzduchu přes povrch jazyka. Z jazyka se odpařuje voda, a tím se pes ochlazuje.
  15. Čím více má pes jazyk vyplazený, tím větší horko mu je.
  16. V dospívání, tj. asi mezi 6 - 7 měsícem, je u psů-samců hladina hormonů mnohem vyšší než v dospělosti, proto jsou neustále přehlceni touhou soupeřit.
  17. Pro zklidnění situace při možnosti nějaké konfrontace psi používají různé signály, například zívání, odvracení pohledu, otáčení hlavy, sed zády k protivníkovi, čenichání po podlaze, olizování pysků atd. Agresivně se mohou chovat psi všech plemen, pokud se cítí ohroženi.
  18. Psi používají k shromažďování informací čenich a tlamu, na rozdíl od lidí, kteří používají ruce a oči. Při prvním seznamování a zdravení psů tedy pokud možno omezte vizuální kontakt, který by pes mohl chápat jako výzvu.
  19. Bylo dokázáno, že hlazení a drbání psů má pozitivní vliv na krevní tlak lidí.
  20. Lidi, které pokouše pes, mají ruce zraněné mnohem častěji, než jiné části těla. Ruce jsou totiž pro psa symbol ohrožení.

Péče podle typu srsti

30. listopadu 2008 v 10:54 | Janča |  Psí nemoci,rady apod. :o)
Péče podle typu srsti
Jak pečovat o dlouhý, krátký nebo zvláštní typ srsti u psa.
Dlouhá srst
Pro péči o srst dlouhosrstých plemen, jako je např. šeltie, špic, bobtail, zmíněný shih-tzu nebo bernardýn, jsou zapotřebí kovové hřebeny a kartáče s dlouhými štětinami úměrné velikosti psa. Dají se použít i hřebeny s dlouhými zuby a většími mezerami. Na česání srsti pod bradou, ocasem a za ušima se nejlépe hodí hustý hřeben. Na velmi hustou srst, jakou má např. bobtail, se dá použít silný drátěný kartáč nebo hřeblo s ohnutými drátky.
Začíná se kovovým hřebenem a srst se pročesává ve slabinách jen jedním směrem, na ostatních místech nejprve proti a pak po srsti, a pak se vykartáčuje kartáčem s dlouhými štětinami.

Dlouhá a hedvábná srst
Psi s dlouhou hedvábnou srstí - jorkšír, maltézáček, labutěnka a další - potřebují běžné česání dvakrát denně, v období línání i častěji. Zanedbání péče neznamená jen špínu, ale i rychlé zplstnatění. Výstavním psům se srst dokonce natáčí na natáčky.
Na tento typ srsti se používají rovněž kovové hřebeny nebo kartáče s dlouhými zuby. Srst je třeba nejprve pročesat šetrně kovovým hřebenem, pak ještě jednou hřebenem jemným a nakonec vykartáčovat kartáčem s dlouhými štětinami.

Kudrnatá srst
Přestože takový typ srsti prakticky nelíná, vyžaduje zvýšenou péči nejen v podobě častějšího koupání a stříhání, ale hlavně pravidelného kartáčování. Jako typický příklad kadeřavého plemene můžeme jmenovat pudly.
K úpravě kudrnaté srsti se používají kovové hřebeny nebo kartáče s měkkými hroty; tvrdý kartáč by mohl chlupy vyškubat. Srst je třeba krátkými pevnými tahy nadzvedávat a kartáčovat směrem od těla, a na závěr pročesat proti srsti, aby zůstala pěkně nadýchaná.

Hladká srst
Hladká krátká srst je z hlediska péče nejjednodušší, o to náročnější je ovšem odstraňování krátkých, tvrdých a pružných chlupů z koberců a čalounění. Srst se proto musí vytírat vlhkým hadříkem, gumovou rukavicí nebo jelenicí na čištění oken, a jednou týdne kartáčovat hřebílkem nebo rukavicí s přírodními štětinami. U plemen sice s hladkou, ale delší a hustou srstí se k česání používá hřeben a štětinový kartáč, po vykartáčování lze srst vyleštit jelenicí.

Hrubá srst
Hrubosrstá plemena (jako baset, skotský teriér, foxteriér nebo hrubosrstý jezevčík) je nutné často a pravidelně - alespoň jednou týdně - česat a kartáčovat. Pokud se tomu nevěnuje dostatek péče, jejich srst brzy zplstnatí. Začíná se vyčesáváním kovovým hřebenem a pokračuje se vykartáčováním drátěným kartáčem s dlouhými štětinami a rovnými hroty. Většinu plemen s tímto druhem srsti je potřeba trimovat.

Zvláštní srst
Péče o tento druh srsti je rozdílná podle konkrétního plemene.
Bezsrstí psi vyžadují specifickou péči, kde pravidelné a jemné česání má důležité opodstatnění. I variety tzv. bez srsti na těle mají chocholky na hlavě, uších, špičce ocasu a na tlapkách (např. čínský naháč neboli čínský chocholatý pes), které se musejí upravovat, a kůži, která není chráněna srstí, je nutné opečovávat dvojnásob pečlivě: peelingem (odstraňováním odumřelých šupinek kůže) počínaje a ošetřováním pleťovou vodou, výživnými krémy a oleji s UV filtry konče. Na už zmíněnou variantu čínského naháče - labutěnku - se pak vztahuje vše, co už bylo řečeno v odstavci o dlouhé a hedvábné srsti.
Šňůrovitá srst je příznačná pro plemena puli nebo komondor, která se honosí dlouhými plotnami zplstnatělé srsti (dredy). Zplstnatění v těchto případech neznamená zanedbanou péči, ale naopak - je to cílevědomé dosažení takového vzhledu, kdy srst připomíná dlouhé splývavé šňůry či provazce. Jemná podsada nemůže vypadávat a společně s tvrdší krycí srstí postupně plstnatí. Tady pak česání a kartáčování není na místě. Majitelé srst upravují pouze tím, že holýma rukama roztrhávají zplstnatělé plotny do požadované formy, případně je mastí a splétají, aby se zachovaly a zvýraznily. Požadovaná úprava je hotová až zhruba ve třech letech psa.

Onemocnění uší

30. listopadu 2008 v 10:53 | Janča |  Psí nemoci,rady apod. :o)

Příznaky

Při onemocnění uší se mohou objevovat tyto příznaky. Pes třepe hlavou, naklání ji k jedné straně, škrábe se na uších, při doteku ucha dává najevo bolest, objevuje se výtok z ucha, který může i zapáchat, ušní boltec otéká.

Příčiny

Příčin onemocnění uší je celá řada - cizí tělesa (osiny), parazité, bakterie, kvasinky. Při chronických zánětech obou zevních zvukovodů u některých plemen je třeba zvážit možnost celkových alergických onemocnění.

Co dělat?

Při prvních příznacích onemocnění uší doporučujeme navštívit veterinárního lékaře, který provede důkladné vyšetření zvířete a zvolí účinnou léčbu. Objeví-li se příznaky náhle, můžete jako účinnou a utišující první pomoc kápnout do ucha dostatečné množství teplého minerálního oleje. Nepoužívejte zásypy, mohou ucpat zvukovod. Chronická onemocnění uší se léčí velmi těžko, a proto je žádoucí včasný zásah.

Čištění

Prevence onemocnění uší spočívá v pravidelném a správném čištění. Pro prevenci onemocnění uší postačí tzv. samočisticí kapky, které šetrně rozpouští ušní maz. Čistit uši by se měli každý týden. K čištění můžete používat tampónek vaty namočený teplým olivovým olejem. Jemným kroucením odstraňte hnědý maz z viditelné části vnějšího zvukovodu. Máte-li plemeno, kterému vrůstají chlupy do ucha (např. pudla nebo kerry blue teriéra), vyškubejte vrůstající srst palcem a ukazováčkem, nestříhejte ji. Zpočátku si nechte poradit od veterináře, jak správně čistit a ošetřovat uši. Další prevencí onemocnění uší je zamezit natečení vody při koupání zvířat,pokud se tak stane,je třeba uši důkladně vysušit.

Zánět zevního zvukovodu

Zánět zevního zvukovodu může postihnout jakékoli plemeno, i když častější je výskyt u kokršpanělů, pudlů nebo teriérů.

Parazité

Z parazitů je nejčastější ušní svrab. Při pozorné prohlídce zevního zvukovodu při tomto parazitárním onemocnění je vidět černý maz, který je připodobňován ke kávové sedlině. Samotní roztoči nejsou vidět pouhým okem, mikroskopický důkaz přítomnosti tohoto parazita v uších provádí veterinární lékař. Vlhko a špína v dlouhých převislých, špatně větraných uších například španělů vytváří ideální podmínky pro množení choroboplodných zárodků.

Kožní problémy

Problémy s ušními boltci doprovázejí různá kožní onemocnění. První příznaky kožního svrabu (prašiviny) se obvykle objevují na okrajích ušních boltců jako drobné stroupky. Poštípání hmyzem i alergie se projevují zarudnutím a otokem ušních boltců.

Zánět středního ucha

Naklánění hlavy na jednu stranu může být vyvoláno jednostranným podrážděním ucha, ale může také znamenat, že je zasaženo střední ucho. Zánět středního ucha vyžaduje vždy řádné léčení s použitím antibiotik, protizánětlivých léků a vzácně i operace. Zánět středního ucha patří výhradně do rukou veterinárního lékaře.
Zdroj:chovatelka.cz



Diplomek pro mého pejska :oD Milujuu tě Joriku!! :o)

30. listopadu 2008 v 10:46 | Janča |  Moje diplomky :)
No tento pejsek sice již není mezi námi,
ale diplomek vidí... ze zhora...
Miluju tě Jorínku!! A nikdy nikdy nezapomenu!!